Irina Kljujev - Černá Hora

2. Navštívila jste někdy Českou republiku?
Bohužel, Českou republiku jsem nikdy nenavštívila, bude to tedy má premiéra.

3. Co víte o našich lektorech?
Vím, že všichni tři pianisté – pedagogové, kteří budou vyučovat na kurzech, jsou mezinárodně uznávanými osobnostmi. Nejvíce znám profesora Kubálka s jehož nahrávkami jsem se mohla v poslední době seznámit. Také prof. Hnáta znám z jeho životopisu, kde jsem se dozvěděla, že studoval u prof. Neuhause. Je to pro mě o to více zajímavější, neboť jeden z mých dřívějších profesorů absolvoval tutéž školu (jedná se o moskevskou konzervatoř – pozn. redakce). Jen s tím rozdílem, že byl žákem prof. Lea Neuomova

4. Co si myslíte o tom, že v rámci kurzů se studuje také angličtina?
Obecně si myslím, že je velmi prospěšné navštěvovat hodiny angličtiny. Základ mé angličtiny je v knihách, které jsem četla, ale nikdy jsem se neúčastnila jazykového kurzu. Věřím, že ovládání jazyků přispívá k rozvinutí levé mozkové hemisféry, což je také důvod, proč se snažím poznat jakýkoliv jazyk. Myslím, že je prospěšné najít si čas na studium.

5. A poslední otázka, chcete lektroům položit nějakou zvídavou otázku?
Mám spoustu otázek, protože každý umělec vnímá hudbu z jiného úhlu, ale ty si nechám až budu ve Zlatých Horách. Leč jednu bych ráda položila všem třem pedagogům. Jak vidíte budoucnost klasické hudby, která v posledních dvaceti letech byla ovlivněna změnou morálních hodnot a jak vidíte její vývoj do budoucna. Stojíme na prahu 21. století, přičemž, minulé období, lze charakterizovat jako údobí plném změn provázené protichůdnými názory umělců. Dle Vašeho názoru jak se bude dále vyvíjet klasická hudba?

Ptala se Jarmila Pohlová

Lektoři Interpretačních kurzů Antonína Kubálka 2006 odpovídají na otázky studentů
„Klasická hudba – míněno jistě v širším slova smyslu – je ryze evropský fenomén. Její dějiny popisují víceméně jednotný vývojový proud, i když jednotlivé styly vykazují mnoho odlišností – stačí např. porovnat renesanční vokální dílo se skladbou Bachovou. S koncem romantismu začaly vznikat i jiné způsoby komponování, než jen klasicko-romantický, který byl po stránce harmonické jednou provždy kodifikován J.S.Bachem. „Staré“ i „nové“ způsoby (např. dodekafonie) existují vedle sebe, podobně jako existuje eukleidovská a neeukleidovská geometrie. Předvídat vývoj způsobu hudební kompozice zřejmě nelze. Žádný laureát Nobelovy ceny také není schopen říci, kam se bude ubírat jeho vědní odvětví, ani věda jako celek. Nevidím důvodu, proč by umělci, ať už skladatelé, či interpreti, měli být obdařeni prorockými schopnostmi.“
Zdeněk Hnát

Lektoři Interpretačních kurzů Antonína Kubálka 2006 odpovídají na otázky studentů
Díky za otázku. Slýchám ji velmi často a odpověď na ni by vydala na knihu. Stručně řečeno si myslím, že klasická hudba si své posluchače vždy najde. Nikdy se však nestane masově vnímanou, ba naopak. Bude stále více záležitostí intelektuálních elit, které budou požadovat elitu hudební. Proto se všichni musíme snažit, abychom byli nebo se stali její součástí.
Ivo Kahánek

<< zpět