Vážená paní Pohlová, Praha 13.6.2005
na internetu mě zaujala, resp. i moji kolegyni, Vaše nabídka kurzů, které
probíhají ve dnech 4.-18.7. ve Zlatých Horách. Velmi oceňuji úžasný nápad
- mít možnost být pasivním účastníkem spíš to chápu posluchačem? této vzácné
společnosti!
Obě jsme ročník 1950, nejsme žádné virtuózky ani zasažené anglickým jazykem.
Zájem o koncertní hudbu máme, zvlášť je-li nabízena v krásném zdravém prostředí.
Určitě také není na škodu být třeba jen tichou posluchačkou rodilé mluvčí,
zvlášť když si říkáme „notorické začátečnice“.
Navíc jsou v týdnu, kdy kurzy pořádáte 2 dny volna, pokud k nim přidáme 3 dny
dovolené a víkend před i po, vzniká devítidenní volno, které nemusíme trávit na
svých chaloupkách v rutinní práci na zahrádce. Chceme spojit pobyt v krásných
Jeseníkách s kulturou kolem sebe.
Doprovodný program velice vítáme a budeme se chtít zúčastnit i všeho ostatního
spojeného s pobytem a poznáním v nádherné jesenické přírodě.
S úctou a díky za odpověď
M.J. Praha
Na Klavírní kursy Antonína Kubálka do Zlatých Hor jsem přijela v letošním roce poprvé a věděla o nich málo. Nejsem povoláním klavíristka, učím matematiku, jen mám klavír moc ráda a chtěla jsem s panem profesorem Antonínem Kubálkem objevit "jeho" Janáčka, Hindemitha a Bacha. A bude-li jeho Janáček úplně jiný, než jak ho znám, tak utéct hned po hodině klavíru do okolních kopců. Janáček pana profesora jiný byl, ale výuka byla tak úžasná a zajímavá, že jsem si na konci kursu domluvila ještě další hodiny: podrobné praktické rady o úhozu, prstokladech, pedalizaci, frázování, ale také něco důležitého navíc, co neumím pojmenovat - správně zahrané noty ještě Janáčka, Hindemitha, Bacha ani Beethovena nestvoří. Našla jsem pravdivějšího Janáčka: občas prchlivého, hodně ohnivého, horoucího, často rozzlobeného a hlavně spravedlivého k sobě a k druhým. Pan profesor Kubálek je taky trochu jako Janáček - ale vždycky má z Janáčka jen to lepší a navíc smysl pro humor, někdy i šibeniční. Nádherný byl také jeho koncert v poutním kostele Panny Marie Pomocné, bohužel naučit se hrát tak krásně Sukův cyklus O matince op.28 se určitě v klavírních kursech nedá, srdce má každý jen to svoje. Děkuji za zajímavé hodiny angličtiny paní Patricii Kubálkové a paní Jarmile Groškové za perfektní organizaci kursů a moc se těším v údolí na konci světa v příštím roce zase nashledanou.
Veronika Chrastinová
Kurzů v roli lektora se zúčastnil na první pohled nenápadný, ale přesto
neobyčejně zajímavý klavírista Zdeněk Hnát. Již dvacet let působící jako
profesor na JAMU.
S panem Kubálkem, se kterým se zná již od 60. let má společný ideál v poetické a
jemné interpretaci. Nicméně je podstatně přísnější, co se týče dodržování
stylových předpisů a také velmi dbá na propracovanou úhozovou stránku hry. Na
rozdíl od nenuceného Kubálka (těžícího především ze svého muzikálního génia)
profesor Hnát více mluvil, analyzoval a neopomněl i připomenout filozofii,
šlo-li zrovna o Beethovena.
Zbývá jen dodat, že právě takovou inspiraci byly tyto kurzy a těšit se na
shledání v příštím roce.
Richard Pohl
Cituji z pohledu jednoho účastníka kurzu, Richarda Pohla, studenta brněnské konzervatoře: “ Základní Kubálkovou předností, kterou jsme mohli poznat i přímo na kurzech, je ohromný vhled do hudební struktury, který se projevuje především detailní a precizní polyfonií. Právě tuto „prostorovost“ ve vnímání díla ( a to i u skladeb, která jsou v podstatě spíše homofonní, jako u Beethovena ) vyžadoval u svých studentů, kterým dokázal hned na místě odhalit mnohé nepovšimnuté prvky, ukryté v sazbě.Vynášení protihlasů a doprovodných melodií také velice zaujalo v jeho vlastní interpretaci Chopinovy balady f moll, která v jeho podání vyznívala téměř religiózně ( což bylo podtrženo i duchovní atmosférou na poutním místě Marie Pomocné, kde se koncert odehrával ).“
Cituji z vyjádření dalšího účastníka, Davida Schmieda “Zejména pro tuzemské studenty byla velice překvapující jeho neortodoxní pedalizace ( značné množství levého pedálu, a to dokonce i u Bacha ). V tomto případě je Kubálek blíže názoru, že by bylo škoda nevyužít možností moderního nástroje, neboť jak říká:“Kdyby měl Bach pedál, nejspíš by jej také používal“. Ale i v tom spočívá jeho interpretační mistrovství. V poslední Partitě nebyla poznat žádná nejasnost či nevhodné akustické zahuštění ve vícehlasu. Naopak, zejména propracovaná ornamentika spojená s pevným rytmem dodávala provedení punc autentičnosti. Nicméně Kubálek neopomíjí dodat, že interpretace barokní hudby i v duchu tradice velmi závisí na interpretovi, v čemž je zajedno s Gouldem (což zdaleka neplatí o všech jeho názorech)“.
Dobrý den,
píši Vám, protože se chci a potřebuju ještě zpětně aspoň takto slovně podělit o
hluboký zážitek, který jsem měl v pátek 11. 7. na koncertě Mistra Antonína
Kubálka v chrámu Maria Hilfe u Vás ve Zlatých Horách. Šťastnou náhodou jsem se
dozvěděl o tomto koncertě, a protože jsem zrovna trávil dovolenou nedaleko v
Malé Morávce v Karlově, zajel jsem. Od mládí chodím pravidelně na koncerty,
posledních asi 17 let většinou v Praze, kde teď žiju. Slyšel jsem řadu koncertů.
Na některé jsem zapomněl, na některé vzpomínám jako na pěkné zážitky a některé
opravdu utkvěly v paměti.
Recitál Mistra Kubálka patří mezi ty nejsilnější zážitky. Netroufnu si a ani
dostatečně neumím rozebírat jednotlivá čísla. Myslím, že zážitek z krásné hudby
v podání, které mi bralo dech, byl jistě umocněn prostředím, ale vím, že
dostanu-li se někdy do vzdálenosti, z jaké bude možné se na koncert Mistra
Kubálka dostat, nebudu váhat ani litovat případné námahy s dojetím spojené bez
ohledu, v jakém prostředí to bude.
Píši Vám - hudební školo - protože nevím kam jinam. Také proto, že díky Vašemu
zprostředkování jsem měl možnost prožít večer, který mě naplnil obtížně
definovatelnými pocity krásna, velebnosti a asi pokory. Ale především proto,
abych Vám poděkoval a abych Vás poprosil, abyste za mě poděkovali i Mistru
Kubálkovi.
S pocitem vděčnosti a úcty
RNDr. Tomáš Los
Praha 15. 7. 2003